Narodil jsem se v Mikulovicích jen několik dnů po skončení druhé světové války. Vyučil jsem se automechanikem a trenérskou licenci jsem získal na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Už od mládí jsem spolupracoval se svým strýcem Miloslavem Špinkou, legendou plochodrážního sportu. Láska k motorům, prostředí strejdovy dílny a především legendární závod Zlatá přilba výrazně ovlivnily moji životní cestu. Blízko jsem měl také k dalším sportům, které jsou v Pardubicích velmi ceněné – dostihům, tenisu i hokeji. Nakonec však zvítězil svět motocyklů bez brzd. Závodit jsem začal v roce 1964.
Reprezentoval jsem Českou republiku ve všech disciplínách mistrovství světa na ploché dráze a moje jméno se objevovalo ve výsledcích světových i národních šampionátů na klasické, dlouhé i ledové dráze. V roce 1978 jsem se jako kapitán týmu výrazně podílel na zisku prvního mistrovského titulu pardubického plochodrážního klubu v tehdejším Československu.
Vždy jsem byl známý svou pečlivostí při přípravě motocyklů. Můj mladší bratranec Milan Špinka by si bez mé pomoci pravděpodobně nikdy nenasadil vysněnou Zlatou přilbu, protože finálový závod vyhrál na mém vypůjčeném motocyklu poté, co jeho vlastní stroj postihl před finále defekt.
Ani po svém zranění v roce 1979 jsem na plochou dráhu nezanevřel a zůstal jsem u sportu jako funkcionář a trenér. Působil jsem ve Finsku, Itálii i u československé státní reprezentace. Nejvýraznější stopu jsem však zanechal v mládežnickém klubu Racek Pardubice, kde jsem pracoval s řadou talentovaných jezdců, kteří později patřili ke špičce tohoto sportu. K reprezentačnímu týmu jsem se vrátil ještě jednou v roce 2024, kdy jsem manažersky pomohl české reprezentaci při závodu Speedway of Nations v Manchesteru.
Po společenských změnách po roce 1989 jsem se naplno začal věnovat plochodrážnímu klubu Zlatá přilba Pardubice. Stal jsem se předsedou klubu a především manažerem slavného závodu Zlatá přilba, nejstaršího plochodrážního závodu na světě. Díky svým zkušenostem a manažerským schopnostem se mi dlouhodobě daří přivádět do Pardubic špičkové plochodrážní jezdce z celého světa. Podílel jsem se také na více než deseti extraligových titulech pardubického klubu v nejvyšší české soutěži.
Působil jsem rovněž v mezinárodní motocyklové federaci FIM, kde jsem byl několik let členem technické komise řídící motocyklový sport po celém světě.
V roce 2015 jsem byl uveden do Síně slávy pardubického sportu. V roce 2020 mi město Pardubice udělilo titul čestný občan města Pardubic, který je vyhrazen osobnostem s mimořádnými zásluhami o město.
To je můj profesní život. Přesto jsem vždy dokázal žít také pro svoji rodinu, na kterou nedám dopustit.